Pomůže, inspiruje, pohladí i léčí, proto jsem jí věrná.

Ano jsem jí věrná, a vy?

Při ohlédnutí za minulým rokem jsem si uvědomila, že byl velmi bohatý na množství úžasných knih, které si ke mně našly cestu. Knihám jsem věrná už od dětství a nikdy se nepřestanou těšit mé přízni. Loňský rok byl obzvlášť úrodný. Proto jsem se rozhodla napsat článek, kde se s vámi chci podělit o úžasné tituly knih pro dospělé, které nám můžou pomoc změnit úhel pohledu na život. Vždy se objeví kniha, která je pro mě v danou chvíli zrovna aktuální. Občas se mě někdo zeptá na tip na dobré čtení, když se octne na křižovatce života nebo něco řeší, tak si prostřednictvím tohoto článku najdou svoji cestu třeba i k vám…

Teď mě tak napadlo, možná jste si taky někdy položili otázku: „Má klasická kniha šanci přežít v dnešní technické době?“ Já myslím, že má. I když já sama jsem majitelkou několika e-booků a dva jsem sama napsala, tak život bez knihy si neumím představit. Raději si vlezu do postele s knížkou než s tabletem. Ráda ji držím v ruce a vůně papíru a tisku – hmmm, má to prostě své kouzlo.

Samozřejmě na druhou stranu e-booky mají taky své výhody. Nezaberou žádné místo, můžete s nimi cestovat, mít je neustále při ruce (v počítači, na úložišti, v telefonu) a přístup k nim můžete mít odkudkoliv i přes internet. U mnoha e-booků máte stálé aktualizace, takže pokud si je jednou zakoupíte, dostáváte automaticky aktualizace informací zdarma. To u klasické knihy nelze. Takže to hezky střídám a vzájemně doplňuji .

No a právě dlouhé podzimní, zimní večery vybízí, aby se člověk na chvíli zastavil. Pokud jsme sladěni s rytmem přírody, tak je to pro nás přirozené. Zima znamená zpomalení rytmu – období bilancování, hodnocení, plánování a taky upevňování a prohlubování vztahů. Člověk tráví díky počasí a krátkým dnům víc času doma a se svými blízkými.

Miluju chvíle, když přijdu z mrazu do vyhřátého domu, čaj provoní prostor a svíčka navodí klid svým duhovým plamínkem. Právě tehdy beru ráda do ruky knihu, která dokáže být úžasný partner pro budování vzájemných vztahů, poznávání, útěchu, porozumění, zábavu, rozptýlení…

Může být zdrojem inspirace, studnice moudrosti a vědění, něžná slova básní i napětí detektivek. Knihy můžou být plné lásky a něhy, i poučení a poznání. Po knize saháme, když si chceme zpříjemnit chvíle, něco se dozvědět, když chceme zahnat nudu nebo se nechat inspirovat.

Taky když prožíváme těžké chvíle a potřebujeme povzbuzení, hledáme smysl života a cestu ke štěstí. Knihu otevíráme, když hledáme odpovědi na nejrůznější otázky nebo si přejeme jen potěšit s obrázky. Prostřednictvím příběhů a informací se dostáváme na místa neznámá i vzdálená, do světa fantazie, časů dávno minulých a především sami k sobě.

Knihy mě provází na cestě životem dlouhý čas. Cesta mého poznání začala před víc, jak patnácti lety. Měla jsem vše, co jsem si přála a přece se dostavoval takový zvláštní pocit nespokojenosti.

Tam někde uvnitř jsem cítila, že něco není v pořádku a začala jsem pátrat, co to je. Začala jsem především kvůli sobě a hnala mě touha, přijít na to, co mi chybí, co mi nedá spát a radovat se na sto procent ze života. Rozum říkal jasně, nemáš si na co stěžovat, o co ti jde, máš všechno, co jsi chtěla a já se zlobila sama na sebe za tu marnivost. Přesto mě něco stále znepokojovalo a zvyšovalo touhu po poznání – co TO je?

A tak jsem zjistila, že to, co mě dělá šťastnou, je někde tam uvnitř mě. Cítila jsem, že tu hádanku potřebuji rozluštit, abych mohla dávat ze sebe to nejlepší svým dětem, rodině, že musím nutně odstranit ten nepříjemný pocit v sobě. Jak můžu být skvělá máma, manželka, dcera (a to jsem si myslela, že jsem a taky jsem v té chvíli byla), když nejsem šťastná, když žiju život, který mě „netěší“?

Věděla jsem, že když tohle zvládnu, pak budu v pohodě a spokojená moci šířit tu energii, podporu, pohodu a klid dál. Chtěla jsem se stát tím malým plamínkem, který dokáže zapálit pochodeň a šířit světlo dál a dál. Celé roky jsem si myslela, že to dělám, ale… Tak začala má cesta.

Píšu o tom proto, že spousta lidí zažívá TO podobné. Někteří lidi to tuší, ale nemají sílu a chuť s tím něco dělat.  Pak jsou ti druzí, kteří ani netuší, že s tím můžou něco udělat, že můžou vystoupit z toho vlaku, kdy se jim zachce. Existuje totiž záchranná brzda.

A tak si někdy žijeme nespokojení ve svých životech, neznajíc vlastně sami sebe. V dětství a pak i v dospělosti na sebe přejímáme přání, touhy a povinnosti našich nejbližších. Ti v dobré víře, že pro nás dělají to nejlepší, nám vlastně berou naši zodpovědnost, možnost volby a možnost žít svůj vlastní život tím, že nás tvarují k obrazu svému. Děje se tak bez ohledu na naši jedinečnost, talenty a dispozice. Učí nás, co máme dělat, co říkat, jak se oblékat, co nás má bavit, co máme jíst a dělat, vše tak nějak jen proto, že tak se to očekává. Tak nám to většinou předkládají rodiče, tak nás učí ve škole, tak nám to nenápadně podsouvají média, a v tomhle případě jsou nám přidělovány informace, které jsou pro zainteresované žádoucí.

A tak zapadneme do stáda, vzdáme se své zodpovědnosti, svého názoru, své svobody a možnosti volby být sami sebou. Ne dobrovolně, ale zmanipulováni světem se vzdáme nevědomě sami sebe a pak můžeme léta hledat svoji identitu, své pravé já.

Tady vám předkládám několik titulů knih, které mi pomáhaly ve chvílích kdy mi nebylo nejlíp, ve chvílích zmatku a tehdy, když jsem přemýšlela, kudy nejlépe dál. Krásně se čtou, je v nich síla i moudrost a vždycky mě dokázaly povzbudit. Tak ať se vám čtou stejně dobře jako mně a předají vám ty nejlepší myšlenky pro vás, ukážou cestu a směr, kterým je možné jít dál.

O tom co dokáží naše myšlenky s naším životem, jak nás ovlivňuje psychika, taky o víře a naději píše Anita Moorjani ve své knize Musela jsem zemřít.

David Michie  v Dalajlámově kočce vyjadřuje myšlenku: „Chci, aby i díky této knize lidé dospěli k tomu, že nejdůležitější je láska v různých podobách.“

Robin Sharma v knize  Mnich, který prodal své ferrari popisuje příběh Juliána Mantla a čtenáře krok za krokem provází na cestě k sebepoznání a ke smysluplnému a vyrovnanému životu. V Tajných dopisech mnicha, který prodal své ferrari  se promítá devět silných lidských příběhů, které se mohou stát inspirací naší vlastní hluboké životní změny.

Další, Laurent Gounelle je psycholog, spisovatel a uznávaný odborník na rozvoj osobnosti. Už šestnáct let cestuje po světě a setkává se s výjimečnými lékaři a léčiteli, ať už jde o americké experty v oblasti neurologie a neurolingvistiky, peruánské šamany nebo balijské mudrce. V jeho dílech se odráží jeho zanícení pro filozofii, psychologii a duchovní rozvoj.

Kniha Muž, který chtěl být šťastný nám vypráví, co o nás ví moudrý stařec z Bali. Jako by vás znal lépe, než my sami. Neobvyklým náhledem na náš dosavadní život nás vtáhne do vůbec nejpoutavějšího dobrodružství, jaké si člověk může představit – dobrodružství objevování sebe sama.

Den, kdy jsem se naučil žít je zase o cestě plné událostí, setkání a zážitků, které přimějí hlavního hrdinu radikálně přehodnotit svůj vztah k druhým, ke světu a především k sobě samému.

Filozof, který nebyl moudrý je příběhem střetu dvou pojetí života, která stojí proti sobě, ale také výpravou do hlubin lidské duše.

Zatím co kniha Bůh chodí po světě vždycky inkognito pojednává o tom, jak překonat své zábrany, strach a naučené chování a vybočit z nalinkované cesty svého života, když nám nepřináší uspokojení.

A ještě úžasný Pablo Coelho. Třeba v knize Vítěz je sám se vrací k důležitým myšlenkám z románů Jedenáct minut a Záhir. Předkládá román plný napětí, věrný obraz světa, ve kterém žijeme a kde se natolik upínáme k bohatství a úspěchu za každou cenu, že mnohdy neslyšíme, co nám říká naše vlastní srdce.

Jeho nejznámější je Alchymista. Takřka pohádkové vyprávění o cestě španělského pastýře za zakopaným pokladem, vycházející z příběhu o splněném snu ze sbírky Tisíc a jedna noc, je zároveň výzvou k naplnění vlastního osudu i poznáním posvátnosti světa, v němž žijeme.

Četla jsem zatím sedm knih od Pabla Coelha. Má osobité vyprávění s velkou skrytou moudrostí.

A to nejlepší na konec, ale to zase příště. O knize, která je zatím poslední a která mi dala nejvíc v příštím článku.

Inspirovala jsem vás? Pokud ano, moc mě to těší. Tak příjemné čtení a cestu ke spokojenému životu se sebou i vašimi blízkými.

Chcete vědět o mých doporučených knihách víc, podívejte se třeba tady.

Máte nějaké dobré tipy, podělte se o ně s ostatními v komentáři pod článkem. Těším se 🙂

Viktoria Demartini
Baví mě inspirovat ostatní k objevení vlastní jedinečnosti a vnitřní krásy. Více o mně najdete v mém příběhu zde>>
Komentáře
  • Jak se rodí géniové

    Dětství je počátek... Tady začíná náš život. Je to období, kdy se vlivem našeho okolí utváří naše osobnost, charakter, kdy nás ostatní učí vnímat svět, utváří nám realitu a tvoří se základ toho, jak jednou budeme žít.

  • Nejnovější příspěvky
  • Rubriky