Motivace metodou zelené tužky

Motivace pro budoucí generace

V článku „Metoda zelené tužky“ autorky T. Ivánkové jsem si uvědomila úžasnou myšlenku. Připomněla mně jednu starou pravdu. Pravdu,
o které se píše v mnoha knihách pozitivního myšlení a osobního rozvoje, řeší se na mnoha sezeních u psychologů a koučů.

Metoda zelené tužky spočívá v tom, že při nácviku psaní, se používá zelená tužka pro označení toho, co se povedlo, nikoliv červená tužka, která zvýrazňuje naše nedostatky, tak jako jsme všichni ze školy zvyklí. Touhle jednoduchou metodou ukazovala autorka své dceři, co dělá správně a u toho ji ještě vždy pochválila. To holčičku povzbuzovalo, těšilo, motivovalo a hlavně ji to bavilo.

P1160659

Síla téhle jednoduché metody je v tom, že se soustředíme na to kladné, dobré a pozitivní. Zaměříme svoji pozornost na to, co se povedlo, podařilo, tím si v sobě budujeme zdravé sebevědomí, vytváříme pocit spokojenosti a radosti a tím sebe vlastně motivujeme k další činnosti a akcím, protože z toho máme radost. Prostě věnujeme svoji pozornost kladům.

Tak moc se mi tahle metoda líbí, že bych ji povinně zavedla do škol. Kdo ví, třeba už na to někde přišli.

Když se zamyslíme na tím, jak to je ve skutečnosti, zjistíme že se od malička učíme soustřeďovat pozornost na nedostatky. Ať je to v čem chce. Víc než pochvala se používá upozornění na to co je špatné, co se nepovedlo. Jsme vyzýváni k lepšímu chování, lepším výkonům, ale nějak se při té kritice zapomíná na motivaci a tou je bezesporu pochvala a povzbuzení. Pak se všichni diví, že se nám do ničeho nechce.

holcicka _v_ drepu

Když pozoruji chování rodičů, které potkávám s dětmi, slyším převážně negativní povely typu: Nedělej to! Stůj! Zlobíš! Podívej, jak zase vypadáš, jak jsi špinavý! Nic nedostaneš! Podívej co jsi udělal! Ty jsi ošklivá holka! Neber to! To pes, který jde vedle kočárku, je na tom možná líp…

I ve školce jsem slýchala od rodičů kritiku na adresu jejich dětí, jak se něco nepovedlo, jak to mohlo být lepší a když ne kritika, tak nezájem nebo hodnocení, že Pepíček má hezčí obrázek než jejich holčička a tak se pak nesmíme divit, že holčička nemá kamaráda Pepíčka ráda a jak může, tak mu škodí.

Doma pak pro změnu rodiče děti od všeho odhánějí, aby něco nerozbily, nepokazily, neshodily, nezamazaly, neponičily… Takže preventivně vytvářejí dramata a scénáře, co by kdyby, děti k ničemu nepustí, aby náhodou nebylo víc práce s úklidem, když nám děti chtějí třeba s něčím pomáhat.

Tak trochu to působí, jako by jim byly děti na obtíž. A pak jsme překvapení, že nic neumějí, nepomáhají a nic je nebaví, když jsme jim nedali prostor pro to, aby se to  naučily.otraveny_kluk

Kde  není  pochvala, není  motivace  a tam  se  taky ničeho  dobrého nedočkáme.
O síle pochvaly a uznání píšu ve svém e-booku  7 kroků dětstvím ke klidné pubertě.

Takže, podtrženo sečteno, od malička slýcháme kritiku, jsme neustále upozorňovaní na své nedostatky. Ve škole nás sráží metoda červené tužky a hodnocení za výkon, nikoliv za snahu.

Rodiče nás moc nechválí, abychom nezpychli, partneři si nevyjadřují obdiv a lásku, aby protějškům nenarostla křídla. Negativní přístup k životu v nás utužují vydatně média, která jsou plná negativních zpráv a katastrof a katastrofických hypotéz, jak by to ještě mohlo být horší, kdyby bylo bývalo…

hlava_v_dlanich_stres

„Štěstí tvého života záleží na druhu tvých myšlenek.“ Marcus Aurelius

Co se to s námi stalo? V chytrých knihách se píše, že čemu věnujeme svoji pozornost to posilujeme, na co se soustředíme, to si přitahujeme do života. Už od dětství jsme zvyklí na kritiku a neseme si to s sebou do dospělosti. Neustále v jednom kole, jízda na stejném kolotoči . Není divu, že nás z toho začíná pořádně bolet hlava.

Čím méně negativních událostí, zpráv a informací si budeme pouštět do života, tím více pozitivních myšlenek se nám bude honit hlavou, tím více radosti budeme prožívat.

Jan Werich říkal, že lidské štěstí je taková šňůrka, na kterou navlékáme malé korálky, taková malá štěstí – čím jsou drobnější a čím je jich víc, tím je to štěstí větší.

Takže by se dalo říct, čím víc pozitivních myšlenek a situací, tím bude náš život šťastnější a naplněnější. Kdyby každá pozitivní událost, myšlenka, ta malá štěstí měla barvu, pak bychom mohli rozzářit svět všemi barvami duhy.

rainbow_duha

Proto nám všem přeji mnoho pozitivní energie a duhu nad hlavou každý den.

Nezapomínejte, že každou minutou s negativními myšlenkami ztrácíme šedesát vteřin štěstí, které se už nikdy nevrátí.

Viktoria Demartini
Baví mě inspirovat ostatní k objevení vlastní jedinečnosti a vnitřní krásy. Více o mně najdete v mém příběhu zde>>
Komentáře
  • Jak se rodí géniové

    Dětství je počátek... Tady začíná náš život. Je to období, kdy se vlivem našeho okolí utváří naše osobnost, charakter, kdy nás ostatní učí vnímat svět, utváří nám realitu a tvoří se základ toho, jak jednou budeme žít.

  • Nejnovější příspěvky
  • Rubriky