Cestujeme s dětmi aneb – kdy už tam budem?

,,Kdy už tam budem?“

To zas bude utrpení, povzdechla si známá, když se chystali s dětmi na dovolenou autem k moři. To zas bude pořád: ,,Kdy už tam budem?“ Já jsem se jen usmála, protože takové cestování mám už dávno za sebou. Když jsem jí uklidňovala, že to snad nebude tak zlé, obrátila se na mě s otázkou: ,,A jak jste to dělali vy, když byly děti malé?“

A tak jsem zapátrala v paměti a vše, na co jsem si vzpomněla, jsem tady napsala. Je to sice už pár let, ale věřím,že se to dá použít i dnes. Třeba se to hodí právě vám. A jak jsme zvládali cestování s dětmi my, když ještě nebyly tak dostupné televize do auta a tablety a…?

Nutno připomenout, že nejenom rodiče, ale především děti nesou dlouhé cestování trochu nelibě. Dospělý si ví rady, ale pro děti je dlouhá nečinnostmi při cestování prostě nepřirozená, obzvlášť, pokud potřebují stále pohyb. Každé dítě to má jinak, ale přece…

Děti jsou hravé, zvídavé a neustále v pohybu. Děti potřebují akci, střídat činnosti, nevydrží dlouho sedět a čekat. Je potřeba je zaměstnat, jinak ,,zlobí“. Prostě vyjadřují svou nespokojenost a na nás rodičích je, abychom s tím něco udělali, abychom se na to připravili a vymysleli plán na cestu s dětmi, to je náš úkol.

Pokud cestujeme přes noc, většinu cesty děti zaspí. Pokud se cestuje přes den, pak už je to horší a je potřeba se na to připravit. Jednak je dobré naplánovat cestu, podívat se, kudy jedeme a je-li to možné, vkládat nějaké zastávky na zajímavých místech, kde se děti rozptýlí, zabaví a protáhnou.

deti - kopie (3)

Jako další příprava je potřeba zajistit základní potřeby a to je jídlo, pití a něco mlsného s sebou. Moje děti měly na zadních sedadlech ušité kapsáře a v nich všechno, co potřebovaly, aby vydržely co nejdéle v pohodě. To znamená každý své pití, aby se mohly kdykoliv napít, nějaké ovoce a třeba želatinové bonbony nebo nějaký mls, který je osvěžil a byl co nejvíce zdravý.

Já měla u sebe samozřejmě nějaké jídlo, kdyby bylo nejhůř a bylo při ruce, pokud se nedá momentálně nikde zastavit. Vlhčené ubrousky a tašku, igelitové sáčky nebo krabičku na odpad. V případě, že děti cestování špatně snáší, tak něco proti nevolnosti. Nevím, co je teď pro děti na trhu dostupné.

Ne vždy je možnost zastavit, když chtějí děti pít nebo jíst. Můžete uvíznout v koloně nebo není zrovna žádné místo, odpočívadlo nebo benzinová pumpa, kde se dá zajet a občerstvit se, protáhnout. A co je horší než protivné dítě a nervózní tatínek…? 🙂

boy-1528150_1280

Krom jídla si s sebou děti braly vždycky něco na rozptýlení. Vezly si s sebou všechno, co jim bylo milé a potřebné. Každý měl svůj malý dětský kufřík a tam si samy vybraly hračky a vše, co se jim tam vešlo a postaralo se po cestě o zábavu. Většinou nějakou hračku, se kterou si rády hrály i doma. Nechyběl ani blok, omalovánky a pastelky. Samozřejmě knížky na prohlížení. Oblíbený plyšák na mazlení a spaní, výborná byla i magnetická hra.

Vypadala jako plechová krabička na pastelky a uvnitř byl například hrací plán na Člověče, nezlob se a malé magnetické figurky, které držely na hracím plánu a nehrozilo tak rozsypání po autě. Byly různé varianty, třeba Bitevní lodě, ale to už je pro větší děti, spíš pro školáky. Určitě se dá na internetu sehnat nějaká cestovní magnetická hra.

Úžasné na cestování a dovolenou s dětmi jsou taky Knihy her, protože jsou obsáhlé a přitom skladné, mají rozměr větší knihy. Uvnitř jsou na tvrdých listech plánky několika různých her a krabička s kostkami, figurkami a stíratelným fixem na piškvorky a jiné hry. Samozřejmě nechyběly karty na Prší a Zelenou louku, kvarteta a pexesa.

20160813_213551

Jako další nepostradatelná věc byla cédéčka s hudbou a oblíbenými pohádkami, které jsme poslouchali všichni a rádi. Vím, že děti milovaly pohádky namluvené Jiřinou Bohdalovou O Karolínce, Zapomenutý čert v Dalskabátech, Včelí medvídky namluvené Václavem Vydrou, které jsou v jeho podání vtipné, Fimfárum Jana Wericha, chytlavé texty Ivana Mládka v podání Děda Mládek Illegal Band a spoustu dalších, ale to bych musela hodně přemýšlet. Vy nejlépe víte, co dnes vaše děti milují a rády poslouchají.

Když se vyčerpaly uvedené možnosti, pak jsme s dětmi zpívali písničky, vyprávěli pohádky a to tak, že každý vyprávěl kousek známé pohádky a pak řekl dalšímu a ten pokračoval ve vyprávění.

Hráli jsme hry typu slovní fotbal. Pro ty, kdo náhodou neznají, se řekne slovo, třeba moře a další člen rodiny vymýšlí slovo začínající posledním písmenem, to znamená na e – mořeEva a další vymýšlí na a Evaautobus. Tuhle hru zvládnou šikovné čtyřleté děti, ale spíše pětileté. Záleží, jak s nimi doma mluvíte a taky na jejich vyzrálosti.  Musíte to vyzkoušet a dobře vysvětlit a dát si chvilku práci, než hru pochopí.

Jsou různé obměny, lehčí varianta je na slabiky, kdy místo posledních písmen vymýšlíme slovo na poslední slabiku. Mo-řeře-pa.

Pro malé děti jsou hry na hledání názvů zvířat, dopravních prostředků, nádobí –věcí, které potřebuje maminka v kuchyni při vaření, nářadí – co potřebuje tatínek, aby něco opravil, vyrobil…,názvy rostlin (květiny, stromy, ovoce, zelenina). Jeden po druhém říkáme např. nějaké zvíře, nesmí se opakovat stejné. To se hraje tak dlouho, dokud máme co vymýšlet nebo jak to děti baví.

zviratakolaz

Můžete taky hrát na hledání slov podle počtu slabik – hledej slovo na jedno tlesknutí, dupnutí nebo plácnutí – slon, strom, hrom, míč, rýč, list, prst,…a takhle můžeme i dvojslabičná a víceslabičná slova.

Her je nepřeberné množství. Napadá mě ještě vymýšlení slov na určené začáteční písmeno. Jeden z rodičů říká v duchu abecedu a dítě říká dost. U kterého písmene abecedy se odříkávání zastaví, na to se vymýšlí a zase jeden po druhém.

Písmenko L – lopata, lízátko, Lenka, lupínek, lesk,… dětem můžete napovídat, aby je hra bavila, když nemůžou nalézt slovo. Například slovo na L  – je to studené a dává se to v létě do pití nebo se to udělá v zimě na rybníku, v zimě na tom bruslíme…co je to LED.

Další věc, kterou děti milují, jsou hádanky. Rodiče lehce vymyslí hádanky na běžné věci, předměty. Můžete se domluvit a vymezit okruh, pro jednodušší uhádnutí. Rodiče budou třeba vymýšlet hádanky o zvířatech.

Podle věku dětí zvolí obtížnost. Pro školkové děti (4-6let) můžou vypadat třeba takhle – je to heboučké, má to kožíšek a drápky, co je to? Když děti nevědí, přidáme jasnou indicii – a chytá to myši nebo mňouká to, kdo je to? KOČIČKA.

Když už nevíte kudy kam, pak mám ještě jednu inspiraci. Hru na cestování jako stvořenou. Naučíte děti pozorovat okolí. Můžeme jí třeba říkat hra na detektivy. Kdo první uvidí nějaké zvíře, ptáka nebo dům, značku, louku, řeku, červené auto, modré auto, autobus, nákladní auto –kamion,…možnosti může být spousty, záleží na vaší fantazii, co vymyslíte, že mají děti hledat. Staňte se na chvíli velkým dítětem – děti si rády hrají a důležitá je správná motivace.

Pokud děti dlouho nemůžou najít požadovanou věc, změňte to, aby je hra bavila a pokračujte dál v hledání něčeho jiného. Při jízdě sledují okolí, a kdo první uvidí hledanou věc, tak hlásí. Někdy můžete hrát třeba o lentilky za každé úspěšné hledání, to je dobrá motivace. Taky ale můžete odměnit za snahu, to je ještě lepší motivace :-)Tahle hra se u nás hrála taky s velkým úspěchem.

Co děti taky zaměstnalo i v autě byl malý dalekohled, ten se hodil i na dovolené na pozorování okolí.

binoculars-100590_1280

A na konec jsou tady pro zábavu technické vymoženosti dnešní doby. Děti můžou hrát samozřejmě hry na telefonu, tabletu nebo se dívat po cestě na pohádky…

Určitě to nezatracuji a na hodně dlouho cestu se hodí co nejvíce nejrůznějších aktivit a čím jsou děti menší, tím spíš. Veškeré uvedené netechnické aktivity jsou určitě náročnější a vyžadují váš čas a vaše zapojení, ale zabavíte se a cesta bude ubíhat i vám a děti budou posilovat a rozvíjet svoji paměť, fantazii, představivost, trpělivost, pozorovací schopnosti, soustředění, sociální vazby a vztahy… To není málo, co říkáte?

Navíc nejen u dětí rozvíjíte rozumové schopnosti, znalosti, vyjadřovací schopnosti a věnujete jim svůj čas, hrajete si s nimi a to je to nejcennější, co jim můžete dát.

Přeji vám mnoho krásných chvil na cestách s vašimi dětmi, hodně nápadů, jak děti zabavit a tím zpříjemnit cestu i sobě.

A co nejméně to známé:  ,,Kdy už tam budem?“

Pokud máte nějaké osvědčené nápady a inspiraci k tématu cestování s dětmi, napište a podělte se s ostatními v komentářích pod článkem nebo na facebooku – Dětství – krajina mého srdce.

Přeji vám krásné dny plné pohody a nezapomenutelných zážitků a na závěr přikládám pár ilustračních fotek další knihy her pro děti.

20160813_214049

20160813_214133

20160813_214241

20160813_213910

Viktoria Demartini
Baví mě inspirovat ostatní k objevení vlastní jedinečnosti a vnitřní krásy. Více o mně najdete v mém příběhu zde>>
Komentáře
  • Jak se rodí géniové

    Dětství je počátek... Tady začíná náš život. Je to období, kdy se vlivem našeho okolí utváří naše osobnost, charakter, kdy nás ostatní učí vnímat svět, utváří nám realitu a tvoří se základ toho, jak jednou budeme žít.

  • Nejnovější příspěvky
  • Rubriky